Další senzační vítězství, tentokrát s Vaškem a Lukášem na turnaji trojic v Hlinsku, ve finále jsme po skvělém výkonu bouchli domácí bratry Urubčíky ze Slavie HK! 
Report
Na dalekou cestu do Hlinska jsme se nevydali s nějakými velkými ambicemi, naopak třeba Lukáš Doležal se bál, že naše vystoupení skončí spíše ostudou. Já naopak věřil, že když bude forma a dáme do toho trochu toho srdíčka, že se můžeme reálně poprat třeba o třetí místo. Turnaje se zúčastnilo 12 týmů, které byly rozděleny do 2 skupin po 6 týmech. Pořadatelé do B skupiny nasadili největšího favorita (domácí tým Pily v čele s bratry Urubčíky) a do naší skupiny A nasadili mladý tým Šmejdů, což se později ukázalo jako chybný krok a druhá skupina byla pak už na první pohled o dost silnější, než ta naše. My na přání Vaška zvolili tentokrát lehce pozměněný název týmu bez Culdy na ZPK.
První utkání zřejmě s nejslabším účastníkem turnaje (týmem MGD) bylo z naší strany dost mizerné a spíše jsme se seznamovali s místním hřištěm, podmínkami i míčem. Byli jsme tedy rádi, že jsme spíše utrpěli výhru 2:0. Druhý zápas jsme už zvládli o poznání lépe a nebezpečný tým s názvem Kamarádi vcelku s přehledem porazili také 2:0. V dalším zápase s týmem Já nevím jsme zvládli 1. set a i ve druhém nic nenasvědčovalo větším problémům, za stavu 8:5 však přišel v ten den první náš výpadek (především mi v tento moment odešla náhra) a set jsme zbytečně ztratili (8:10). Naštěstí jsme se zkoncentrovali a třetí set od pětek už poté zvládli vyhrát poměrem 10:7. I když to tedy bylo trápení, udrželi jsme dosavadní neporazitelnost. První opravdu těžká prověrka nás čekala záhy, když jsme se v souboji o prvenství ve skupině utkali s Miřeticemi. V úvodu zápasu bylo všechno špatně, obrovská kazivost na našem útoku (7 chyb!), k tomu navíc přičtěme 2 pokažené servisy Vaška a jasná porážka byla na světě (6:10). Také ve druhém setu pokračoval stejný vývoj, přestože jsem se snažil tým stále hecovat, nedařilo se stále téměř nic a prohrávali jsme ještě 4:7. Dotáhli jsme na 7:7, avšak přišla další chyba na útoku, podařilo se nám však srovnat a pak konečně dostat do vedení. Když poslední útok soupeře skončil v autu, šlo se do třetího setu (10:8). Ten už jsme zvládli o poznání lépe, soupeři dovolili pouze jeden bod a vyhráli tak 10:6, navíc jsme si touto výhrou již zajistili 1.místo ve skupině. Nutno podotknout, že jsme v tomto utkání vstali doslova z mrtvých a tento zázračný obrat nám velmi pomohl do dalšího průběhu turnaje. V posledním utkání skupiny jsme nechali kopnout na síti Vaška, Kebab si dokonce zahrál ve druhém setu nahrávače. I toto utkání jsme zvládli vyhrát 2:0 a stejně jako ve druhé skupině Urubčíci ze Slavie HK (kteří se nechali slyšet hned před turnajem, že si jdou pro vítězství), prošli do play-off bez ztráty kytičky. Ze třetího místa ve druhé skupině šla do play-off také silná Olešnice, u které hrál na síti smečař z Jihlavy, který náš kompletní tým ZPZ vyřadil dvakrát za sebou v předešlých ročnících na turnaji v Ledči nad Sázavou společně s pořadatelem téhož turnaje. Nutno říci, že tento tým byl jednoznačně nejhádavějším na celém turnaji a v některých chvílích to vypadalo až na rvačku mezi těmito dvěma spoluhráči.
Hned v osmifinále pro nás došlo k mírnému překvapení, když tým Šmejdů otočil utkání s týmem Úsvit TO a znovu jsme tak šli po krátké odmlce na něj. Mladíci se však opravdu proti skupině výrazně zlepšili a ve čtvrtfinále to pro nás byl velice těžký zápas. V prvním setu jsme ztratili tříbodové vedení a soupeř srovnal na 8:8, naštěstí koncovku jsme zvládli lépe-10:8. Také druhý set nebyl jednoduchý a hodně jsme se na postup nadřeli, avšak dopadlo to poměrem 10:7 rovněž zdárně a my se tak dostali již do semifinále, což byl náš hlavní cíl. Nikdo však nechce končit s bramborami a my se tak chtěli pokusit zabojovat o finále. Náš soupeř Údavy ve čtvrtfinále doslova přejel Miřetice a především jeho vysoký smečař na co sáhl, to mu vyšlo.
Začátek semifinále byl jako z hororu, Lukáš nebyl schopen trefit kurt a prohrávali jsme po jeho 5 zkažených míčích na útoku 1:5! Ke všemu ho ještě chytla křeč do nohy a vypadalo to všelijak, jen ne růžově.. Už jsme však jednou z popela vstali a to byl také tento případ. Najednou jsme nezkazili, pár míčů chytli, soupeř také něco pokazil a rázem bylo srovnáno na 6:6. To nás nakoplo a závěr 1.setu jsme zvládli výborně-výhra 10:7! Druhý set už pak od samého začátku patřil nám a vcelku jednoznačně jsme zaskočeného soupeře porazili 10:6! Ve druhém semifinále se skvěle hrající Olešnicí tým bratrů Urubčíků po velkém boji dokázal otočit třetí set z 6:8 a 8:9 až na konečných 10:9 a čekal nás tedy v souboji neporažených ve finále domácí favorit číslo 1. Přestože především na Kebabovi již byla vidět poměrně značná únava, nějak jsem vnitřně cítil, že bychom nemuseli být úplně až tak bez šance a snažil jsem se to také spoluhráčům vtlouci do hlavy a pořádně je nahecovat.
Úvod finále byl vyrovnaný (3:3), pak jsme se však rozjeli k parádnímu výkonu a první set vyhráli proti zkoprnělému soupeři rozdílem třídy 10:4! Vašek parádně podával a dělal tak soupeři obrovské problémy na příjmu, naše mezihra naopak fungovala na výbornou, do toho navíc Kebab proměnil snad všechny útoky ve zlato. Také ve druhém setu jsme vedli do stavu 5:4, pak přeci jen nějaká naše chybička přišla, soupeř se dostal do vedení a to po velkém boji udržel až do konce (8:10). Třetí set se hrál od stavu 0:0 a první bod získal domácí celek. Pak však jsme znovu parádně zabojovali (když se náš Kebab alias King-Kong opakovaně zdravě naštval) a dostali se do tříbodového vedení, točili jsme tak na horší stranu proti slunci za nadějného stavu 5:2. Hned vzápětí se soupeři podařilo snížit na 4:5. Důležitý útok Lukáš proměnil, soupeř znovu snížil, ale naštěstí jsme nenechali soupeře ani jednou srovnat. Zlom přišel za stavu 7:6, kdy jsme předlouhou výměnu získali pro sebe a tu další, zřejmě nejhezčí na celém turnaji, ve které jsme vybrali 2 doslova zázračné míče v poli a soupeř nakonec zkazil, také-9:6! Za tohoto stavu jsem musel zažádat o oddechový čas, protože se o Kebaba celkem úspěšně pokoušel infarkt a sám o to nebyl schopen. Věděli jsme však už, že je zcela zasloužené vítězství blízko a tak se také hned po oddechovém čase stalo-výhra 10:6, velká radost a prvenství na turnaji+další pohár je doma! Všichni jsme podali nejlepší výkon na turnaji právě ve finále a celkově rozhodlo zřejmě to, že jsme chtěli o něco více vyhrát. Lukáše Doležala jsem takhle dobře a téměř bezchybně zřejmě ještě neviděl nikdy zahrát, Vašek byl poté na konci vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Téměř neuvěřitelná je skutečnost, že jsem s ním odehrál v letošním roce 3 turnaje (Litomyšl, Lupenice, Hlinsko) a všechny jsme společně vyhráli! Jak tedy správně napsal Borek Ekrt-sezona jako řemen v podání Sokola Zbečník pokračuje!
