Článek o úspěchu našich žáků v náchodském deníku

Sokol Zbečník B-NO Jizbice 3:2

Vašek Pohl, David Polák-1.dvojka Jizbice 0:2 (3-10, 9-10) 0:1

Premiéra našich mladých žáků proti výborné dvojici Jizbice na rozehrání, což byla součást naší taktiky na tento zápas. Na začátku ze soupeře až přílišný respekt, ve druhém setu kluci zlepšili hru a sahali dokonce po 3.setu (vedení 8-7 a útok), ten ale nakonec o kousíček nevybojovali.

Milan Ansorge, Dan Bitnar-2.dvojka Jizbice 2:0 (10-3, 10-4) 1:1

Naši bez problémů zvítězili, když byli výrazně lepší.

Trojice: Milan Ansorge, Dan Bitnar, Vašek Pohl (David Polák)-Jizbice 3:0 (10-6, 10-7, 10-5) 2:1

Trojka opět nezklamala, Milan jako vždy výborný, pole jsme pak měli výrazně lepší než soupeř a to rozhodlo, ve 3.setu si zahrál místo Vaška vzadu také David a rovněž to zvládl velice slušně.

Vašek Pohl, David Polák-2.dvojka Jizbice 2:0 (10-5, 10-4) 3:1

Mladíci v klíčovém zápase rozhodli o našem celkovém vítězství a vyhráli po slušném výkonu v obou setech až nečekaně hladce!

Milan Ansorge, Dan Bitnar-1.dvojka Jizbice 0-2 (8-10, 6-10) 3:2

Na zkušených matadorech byla vidět únava a to, že už jde jen o skóre. Soupeři to tak trochu ulehčili, nicméně kvalitní dvojka Jizbice hrála velmi dobře.

Suma sumárum: parádní vítězná sezona Zbečníka pokračuje! :-)  Navíc jsem rád, že mohli dostat hodně prostoru i naši žáci (především pak snad již uzdravený David). Příští pátek hostíme znovu na domácím hřišti těžkého soupeře z Jezbin.

tabulka OP

Sokol Zbečník A- NO Smržov 5:0

Začíná druhá část nohejbalové sezony. Tento týden se představí obě naše družstva na domácím hřišti. Začátky podzimních zápasů již budou všechny od 16.30! Tabulkově se může zdát, že budeme v obou kláních favority, ale to bývá poměrně ošidné. Především zápas B týmu s Jizbicí může být hodně těžký a zajímavý. Soupeř sice ještě nedokázal vyhrát, ale má neuvěřitelnou bilanci 7 proher ve stejném poměru 2:3 a v kádru na okresní přebor vynikajícího smečaře Másla. Bylo by dobré vykročit tou správnou nohou, tedy vítězně, protože příští týden čekají oba naše týmy rovněž v domácím prostředí ještě silnější soupeři (Batňovice a Jezbiny). S politováním musím také napsat, že Libor Hejduk zřejmě skončil s nohejbalem kvůli vleklým zdravotním problémům definitivně.

Čtvrtek 28.8. KP: Sokol Zbečník A-NO Smržov

Pátek 29.8. OP: Sokol Zbečník B-Jizbice

Na neděli jsem doufal, že se vyspíme (tedy jak kteří-my trenéři určitě ne… ) lépe a začátek bude proti sobotě lepší. David ráno říkal, že to je snad s nohou ještě horší než v sobotu, ale nakonec to celkem rozhýbal a trojky zvládl odehrát s o něco lepším pohybem oproti závěru dvojic. Milan Vávra přijel sice tradičně jako výletník bez pořádných bot, ale i tak velice pomohl solidním výkonem v důležitém zápase s Karlovými Vary, Jarda Beran odehrál všechno a svou těžkou pozici nahrávače zvládl celkem solidně.

Trojic se zúčastnilo nakonec 12 sestav. Naše skupina byla nesmírně vyrovnaná, slabší byly jen Karlovy Vary. Dalo se předpokládat, že o čtvrté postupové místo do čtvrtfinále budeme bojovat my, Modřice a Šacung. Tento tým byl pro všechny velkou neznámou, nutno však podotknout, že hrál opravdu výborně a byl příjemným překvapením mistrovství. Favority naší skupiny byly především silné týmy Prostějova a Horažďovic.

Hned na úvod nás čekaly znovu sympatické Horažďovice (Hokr, Slavíček, Buriánek)-tedy tým, se kterým jsme v sobotu končili. Tato velmi dobře sehraná trojice šokovala všechny skvělým výkonem již vloni v Rychnovku, kde získala ve trojicích překvapivé stříbrné medaile. S výkonem našeho týmu jsem byl v tomto zápase velice spokojený, kluci byli vyhecovaní a hra obou družstev na dva smečaře byla i celkem pohledná pro diváky. V úvodu jsme drželi vyrovnaný stav, pak se sice soupeř dostal do vedení, které jsme však i díky jeho chybám smazali a koncovku potom zvládli lépe-senzačně 10:9 pro Zbečník! Tento cenný bodík, který byl tak trochu navíc, se později ukázal jako klíčový. Ani druhý set nebyl vůbec beznadějný, drželi jsme se znovu velmi slušně, některé chybičky v mezihře a na útoku ale už přišly a tentokrát soupeř už koncovku zvládl-7:10.

Druhý zápas a tradiční rival z Modřic v čele s Quidem Bolelouckým. V prvním setu se vedení přelévalo ze strany na stranu, opět rozhodovala dramatická koncovka za devítek, kde jsme náš útok proměnili-znovu tedy vydřená výhra 10:9! Vyrovnaný průběh ještě pokračoval i na začátku druhé sady, pak však bohužel přišel výpadek a zřejmě náš nejhorší výkon celého dne (5:10). Soupeř tak získal lepší remízu a nás čekaly rozhodující boje.

Nejprve jsme potřebovali porazit Karlovy Vary. Davida opět rozbolela pravá noha a do tohoto utkání tedy nastoupil Milan. Trochu jsem se obával, jak to po delší pauze od nohejbalu zvládne, ale obavy se ukázaly jako zbytečné, když odehrál celý zápas na podtrženou jedničku. Vašek kopal sám na síti slušně, celkově kluci hráli zodpovědně, nechali spíše kazit soupeře a první set jsme bez problémů zvládli vyhrát poměrem 10:2. Začátek druhého setu nezačal ideálně, když jsem si za stavu 1:3 bral raději time-out, naštěstí jsme se nenechali rozhodit a i druhý set dovedli do vítězného konce poměrem 10:4. V zamotané skupině nás čekal rozhodující zápas se Šacungem, který hrál skvěle a porazil i třeba Horažďovice.

Do utkání jsme nastoupili i s odpočatým Davidem a na našeho soupeře vlétli ve velkém stylu! Ukazatel skóre se zastavil po skvělém začátku až na stavu 7:1! Pak přišla trochu ztráta koncentrace a naše zbytečné chyby, soupeř stáhl na 4:7, přesto jsme si do koncovky přinesli jasné vedení 9:5. Nebyli jsme však schopní dát poslední bod a soupeř vyrovnal až na 9:9! Poslední bod jsme nakonec přeci jen urvali, což byla velká úleva. Pět bodů by jindy jasně stačilo na postup a i já si v této chvíli myslel, že už to tak bude. Nicméně se nyní naopak otevírala šance při vítězství 2:0 postoupit dokonce ze senzačního 2.místa a tedy později dostat relativně ne zcela beznadějného soupeře do čtvrtfinále. Druhý set byl velice vyrovnaný a z obou stran mimořádně bojovný, nejprve jsme dotahovali dvoubodovou ztrátu my, poté jsme se dostali do nadějného vedení 7:5. Soupeř dokázal srovnat na 7:7, pak se nám dvakrát podařilo dát z našeho útoku bod a vedli jsme 9:8. Dokonce jsme měli za tohoto stavu útok, který jsme neproměnili, soupeř tvrdou smečí znovu vyrovnal a již počtvrté tak rozhodovaly devítky. Dvakrát jsme však nezvládli základní mezihru, poprvé Vašek zdálky spíše jen uhrával a podruhé jsme znovu chytili v poli, ale nedokázali jsme si nahrát a David již nedokázal přes veškerou snahu přehrát ztracený míč přes. Celkově to byl znovu z obou stran krásný zápas, ale pro nás to po průběhu utkání byla obrovská škoda, protože jsme druhý set soupeři sami darovali. I na moje nervy už toho také začínalo být za ty 2 dny vskutku až až..

Po návratu z oběda jsem navíc z hrůzou zjistil, že díky ostatním výsledkům ve skupině ještě nemusíme (ani s jednou výhrou, jednou očekávanou prohrou s Prostějovem a třemi remízami) být ani čtvrtí a tedy postoupit ani do čtvrtfinále! Stačilo totiž, aby Modřice porazily Šacung a byli jsme na horší vzájemnou remízu s Bolelouckým a spol. venku. Když za devítek v prvním setu právě Quido bodově zablokoval a i ve druhém setu pak Modřice vedly 4:2, vypadalo to už nepříjemně, naštěstí Šacung se po těžkém obědě konečně vrátil ke své výborné hře z předchozího průběhu a nakonec vyhrál druhý set poměrem 10:6. Díky tomu jsme měli zaslouženou jistotu čtvrtfinále a mohli tak být znovu spokojeni.

Na závěr skupiny nás čekal suverén z Prostějova a 1.set jsme spíše jen podávali balony. Druhý set už byl o poznání lepší, něco jsme pochytali a i Kuba Ftačník něco zkazil, tudíž jsme prohráli se ctí 6:10. Jediná prohra 0:2 ve skupině nám tedy stačila na 4.místo a ve čtvrtfinále nás proto čekal asi největší adept na titul České Budějovice. V zápase se ukázal velký rozdíl mezi oběma týmy především v razanci útoků i ve strojově přesné mezihře Dynama. První set byl pro soupeře (i díky našemu až přílišnému respektu z něj) jednoznačný, v tom druhém se nám podařilo snížit z 2:6 na 5:6 a vykřesat maličkou jiskřičku naděje, pak však soupeř znovu zabral a dovedl i 2. set poměrem 7:10 do vítězného konce.

Celkově náš výkon ve trojicích byl velice slušný a sklidili jsme za něj pochvalu od mnoha přítomných. Jsem spokojený jak s předvedenou hrou a nasazením našich mladých, tak i s celkovým umístěním Sokola Zbečník v obou kategoriích. V letošním roce je to maximum a pro naše mladé skvělý úspěch, který možná doceníme až o dost později.

Naše výsledky: Sokol Zbečník-Horažďovice Hapon 1:1, Sokol Zbečník-Sokol Modřice 1:1, Sokol Zbečník-Liapor Karlovy Vary 2:0, Sokol Zbečník- Šacung Benešov 1:1, Sokol Zbečník-Sokol I Prostějov 0:2, čtvrtfinále: Sokol Zbečník-Dynamo České Budějovice 0:2.

Konečné pořadí GALA MČR starších žáků PROSTĚJOV 2014-trojice:

1. Sokol I Prostějov, 2. TJ Valašské Meziříčí, 3. Dynamo České Budějovice, 4. Avia Čakovice

5.-8. Sokol Zbečník, Horažďovice Hapon, Sokol Dolní Radechová, Šacung Benešov

9.-12. TJ Peklo nad Zdobnicí, Sokol SDS EXMOST Modřice, Slovan Chabařovice, Liapor Karlovy Vary.

Celkové hodnocení našich hráčů:

Milan: Odehrál jen jeden zápas, zvládl ho ale výborně a jako jeden z mála hráčů na mistrovství tak má 100% úspěšnost.:-)

David: Znovu se mu nevyhnula smůla a problémy se zraněními, které ho bohužel pronásledují po celou sezonu, přesto se snažil s tím rvát a hlavně za to, že to i přes značné bolesti nevzdal, zaslouží velkou pochvalu.

Jarda: Své si odehrál ve trojicích slušně, už i co se týče psychiky to je mnohem lepší než dříve. Hned v 1.zápase s Haponem mě potěšil, velmi důležitý člen našeho mančaftu i do dalších let, hlavně za 2 roky mají společně s Vaškem velké šance.

Vašek: Má nejvíce zkušeností a odehráno i díky svému příkladnému přístupu a nadšení do nohejbalu. Pozici tahouna a kapitána týmu zvládl po oba dny výborně, jeho pole patřilo vůbec k nejlepším.

Všichni vydržet a makat dál!

Nejprve na nás v sobotu čekaly dvojice. Naše družstvo nastoupilo v sestavě David Polák, Václav Pohl a tedy bez možnosti jakéhokoliv střídání. Ambice byly takové, že se chceme pokusit zabojovat o první osmičku, což by byl hlavně ve dvojicích velký úspěch. Přeci jen víme, že v nich rozhoduje hlavně útok a při výšce a silovým dispozicím našich kluků ho tak důrazný nemáme, když k tomu navíc přičtěme obrovskou konkurenci i o 2 roky starších ročníků 99, tak v součtu toho všeho nás čekala pořádná šichta. Byli jsme nalosováni do pětičlenné skupiny, ostatní 3 skupiny byly čtyřčlenné. Systém byl nakonec takový, že pouze z naší skupiny jeden mančaft vypadne a všichni ostatní budou hrát zatím jen o nasazení do osmifinále.

Na úvod nás čekali oba jasní favorité skupiny-Zvěrkovice a Čakovice. Tedy zápasy, ve kterých jsme mohli jen překvapit. Co k těmto utkáním říci? Porážky jsem očekával, ale náš výkon byl velice špatný a mrtvý. Soupeřům jsme to velice ulehčili bídnou hrou a spousty vlastních chyb, dohromady jsme uhráli pouhých 12 bodů. Pak nás už čekali hratelní i výškově srovnatelní soupeři-béčka Valašského Meziříčí a také domácího Prostějova. Vzhledem k tomu, že už to snad ani horší být nemohlo, jsem pevně věřil ve zlepšení v důležitém zápase s Valmezem. A to také přišlo! Naši byli jako vyměnění. Zahodili respekt, najednou hráli s velkým nasazením, zlepšili mezihru i útok a soupeři, který nebyl vůbec špatný, nedali žádnou šanci. Důležitá výhra 2:0 byla na světě, ale protože pak Valmez porazil Prostějov 2:1, museli jsme s domácím týmem uhrát alespoň set, abychom měli jistotu osmifinále. Začátek zápasu s Prostějovem (Pospíšil, Brenner) byl však hrůzostrašný, zkazili jsme sami neuvěřitelných míčů a ostudně prohráli 3:10. Vznášela se nad námi hrozba úplně posledního 17. místa a pokračovali jsme v nervózním výkonu i na začátku druhého setu. Zřejmě klíčovým okamžikem celého zápasu bylo za stavu 5:4 pro nás Vaškovo velice šťastné a bodové prasátko ze servisu, po kterém už soupeř neuhrál ani bod-10:4! Také třetí set jsme již potom po zlepšeném výkonu zvládli poměrem 10:7.

Mohli jsme tedy jít na oběd s jistotou postupu ze třetího místa. Osud si zalaškoval a pořadatelé nám vylosovali do osmifinále pikantní východočeský souboj s Dolní Radechovou, která hrála ve skupině velice slušně. Dokázala porazit i Modřice a postoupila ze druhého místa. Vzhledem k tomu, že ze druhých míst hrozili například bratři Koudelkové z Budějovic, byla to pro nás ta lepší možnost a dal se očekávat vyrovnaný souboj.

Začátek zápasu nám znovu příliš nevyšel a museli jsme tradičně dotahovat. To se nám povedlo a přišel osudný stav 8:8, při kterém špatně došlápl David a zranil si pravou nohu. Od té doby se nemohl prakticky hýbat a dohrával v podstatě na jedné noze. Naštěstí jsme výměnu díky soupeřově chybě ještě získali, a protože se stejná situace opakovala i za devítek, set jsme vyhráli 10:9. Za stavu 0:4 došlo k již druhému ošetření Davida, tentokráte díky Honzovi Vankemu, ale příliš to nepomohlo. Sám jsem měl tendenci v průběhu druhého setu to už snad i skrečovat (ptali se i rozhodčí po druhém přerušení, jestli má cenu dál Davida trápit a ještě zhoršit zranění) a nechat jít dál Benfiku, avšak kluci to nechtěli vzdát. Vašek se snažil Davidovi co nejvíce pomoct, hlídal téměř 2/3 hřiště, občas i kopl rovnou z druhé a bojoval jako lev. Soupeř však samozřejmě párkrát využil Davidova zranění a druhý set jsme tak prohráli 5:10. Třetí set však začal od stavu 5:5. S velkou podporou publika, kterou nepamatuji (bylo to pochopitelné po tom zranění), jsme především zásluhou tvrdého servisu a velké obětavosti obou našich kluků dokázali zázračně vyhrát poměrem 10:8 a postoupili tak do čtvrtfinále!

V tom na nás čekaly Horažďovice. Přestože došlo k dalším ošetření Davida, jeho pohyb byl i nadále značně omezený. Trenér Haponu Slavíček řekl-musíme být zlí, nedá se nic dělat, a proto tedy Martin Buriánek masíroval zraněného svým výborným rotovaným servisem ven z kurtu. První set jsme prohráli proti favoritovi 5:10 a za stavu 2:4 ve druhém se zdálo, že už to zřejmě nepůjde. Naštěstí máme v týmu bojovníky a přišel již druhý zázrak během několika desítek minut. Otočili jsme na 5:4, soupeř trochu znervózněl, drželi jsme vyrovnaný stav až do úplného závěru a za devítek soupeř zkazil-10:9 a 1:1! V tomto okamžiku jsme začali trochu věřit i za všech okolností v téměř nemožné, tedy postup do semifinále.. Bohužel začátek třetího setu jsme nezvládli, nejdříve (jinak skvěle hrající Vašek) nedokázal trochu nepochopitelně uhrát míč zadarmo hlavou přes, vzápětí David po horším příjmu také útok zkazil. Vybojovali jsme výměnu na 6:7 a vzápětí přišel náš zkažený servis, snad Vaškův druhý(?!) za celý den! To samozřejmě bylo na zkrácený set až příliš mnoho chyb a soupeř si závěr setu už pohlídal a poslední útok nekompromisně proměnil-7:10!

Suma sumárum-5.-8. místo, krásný výsledek, rozhodně pro nás obrovský úspěch a velká pochvala našim klukům především za bojovnost!

Snažili jsme se pak všemožně dát Davida na nedělní trojice do kupy, nicméně jsem povolal do zbraně jako náhradníka také Milana Vávru..

V semifinále dvojic na sebe narazili největší favorité: Budějovice A (Žikeš, Višváder) versus Prostějov A (Ftačník, Kábrt). Zápas skončil trochu překvapivým, ale zaslouženým vítězstvím Dynama, které pak ve finále nedalo šanci ani Čakovicím (Kalous, Brož) a zajistilo si titul mistra ČR ve dvojicích (však to taky večer jeho trenér a asistent řádně oslavili).

Naše výsledky-skupina: Sokol Zbečník-NK Zvěrkovice 0:2, Sokol Zbečník-AVIA Čakovice 0:2, Sokol Zbečník-Valašské Meziříčí B 2:0, Sokol Zbečník-Sokol I Prostějov B 2:1, Osmifinále: Sokol Zbečník-Sokol Dolní Radechová 2:1, Čtvrtfinále: Sokol Zbečník-Sokol VYNK Horažďovice Hapon 1:2.

Konečné pořadí Gala MČR starších žáků Prostějov 2014-dvojice

1.Dynamo České Budějovice A

2.Avia Čakovice

3.Sokol I Prostějov A

4.Sokol VYNK Horažďovice Hapon

5.-8. Sokol Zbečník, NK Zvěrkovice, Dynamo České Budějovice B, Valašské Meziříčí A

9.-16. Sokol Dolní Radechová, Slovan Chabařovice, TJ Peklo nad Zdobnicí, TJ Valašské Meziříčí B, Liapor WITTE Karlovy Vary A. Liaopor WITTE Karlovy Vary B, Sokol SDS EXMOST Modřice A, Sokol SDS EXMOST Modřice B,

17. Sokol I Prostějov B

Na MČR starších žáků v Prostějově postup do čtvrtfinále v obou kategoriích (dvojice i trojice) a tedy dvakrát 5.-8. místo pro Sokol Zbečník v mimořádně nabité konkurenci!

všechny fotky zde:

Blíží se vrchol letošní sezony pro naše mladé naděje-již tento víkend se koná v Prostějově MČR dvojic a trojic starších žáků! Věřím, že máme i s naším (jedním z nejmladších družstev ze všech přihlášených vůbec) na to, se ve trojicích (12 přihlášených) dostat do čtvrtfinále mezi nejlepších 8 týmů, což by byl úspěch. Ve dvojicích (17 přihlášených) to bude velice složité a záležet bude kromě našich výkonů i na troše toho štěstíčka při losování, postup do čtvrtfinále bych zde považoval za vynikající výsledek. Ve dvojicích bude Sokol Zbečník a také společně s Dolní Radechovou a Peklem celý Východočeský kraj reprezentovat dvojice Václav Pohl a David Polák, trojice nastoupí v tradiční sestavě David Polák, Václav Pohl a Jaromír Beran. Doufám, že předvedeme podobně zodpovědný, bojovný a týmový výkon, jaký nás zdobil vloni na Poslední smeči.

MCR STZ23 prihlasky 2014-1

Další senzační vítězství, tentokrát s Vaškem a Lukášem na turnaji trojic v Hlinsku, ve finále jsme po skvělém výkonu bouchli domácí bratry Urubčíky ze Slavie HK!

Report

Na dalekou cestu do Hlinska jsme se nevydali s nějakými velkými ambicemi, naopak třeba Lukáš Doležal se bál, že naše vystoupení skončí spíše ostudou. Já naopak věřil, že když bude forma a dáme do toho trochu toho srdíčka, že se můžeme reálně poprat třeba o třetí místo. Turnaje se zúčastnilo 12 týmů, které byly rozděleny do 2 skupin po 6 týmech. Pořadatelé do B skupiny nasadili největšího favorita (domácí tým Pily v čele s bratry Urubčíky) a do naší skupiny A nasadili mladý tým Šmejdů, což se později ukázalo jako chybný krok a druhá skupina byla pak už na první pohled o dost silnější, než ta naše. My na přání Vaška zvolili tentokrát lehce pozměněný název týmu bez Culdy na ZPK.

První utkání zřejmě s nejslabším účastníkem turnaje (týmem MGD) bylo z naší strany dost mizerné a spíše jsme se seznamovali s místním hřištěm, podmínkami i míčem. Byli jsme tedy rádi, že jsme spíše utrpěli výhru 2:0. Druhý zápas jsme už zvládli o poznání lépe a nebezpečný tým s názvem Kamarádi vcelku s přehledem porazili také 2:0. V dalším zápase s týmem Já nevím jsme zvládli 1. set a i ve druhém nic nenasvědčovalo větším problémům, za stavu 8:5 však přišel v ten den první náš výpadek (především mi v tento moment odešla náhra) a set jsme zbytečně ztratili (8:10). Naštěstí jsme se zkoncentrovali a třetí set od pětek už poté zvládli vyhrát poměrem 10:7. I když to tedy bylo trápení, udrželi jsme dosavadní neporazitelnost. První opravdu těžká prověrka nás čekala záhy, když jsme se v souboji o prvenství ve skupině utkali s Miřeticemi. V úvodu zápasu bylo všechno špatně, obrovská kazivost na našem útoku (7 chyb!), k tomu navíc přičtěme 2 pokažené servisy Vaška a jasná porážka byla na světě (6:10). Také ve druhém setu pokračoval stejný vývoj, přestože jsem se snažil tým stále hecovat, nedařilo se stále téměř nic a prohrávali jsme ještě 4:7. Dotáhli jsme na 7:7, avšak přišla další chyba na útoku, podařilo se nám však srovnat a pak konečně dostat do vedení. Když poslední útok soupeře skončil v autu, šlo se do třetího setu (10:8). Ten už jsme zvládli o poznání lépe, soupeři dovolili pouze jeden bod a vyhráli tak 10:6, navíc jsme si touto výhrou již zajistili 1.místo ve skupině. Nutno podotknout, že jsme v tomto utkání vstali doslova z mrtvých a tento zázračný obrat nám velmi pomohl do dalšího průběhu turnaje. V posledním utkání skupiny jsme nechali kopnout na síti Vaška, Kebab si dokonce zahrál ve druhém setu nahrávače. I toto utkání jsme zvládli vyhrát 2:0 a stejně jako ve druhé skupině Urubčíci ze Slavie HK (kteří se nechali slyšet hned před turnajem, že si jdou pro vítězství), prošli do play-off bez ztráty kytičky. Ze třetího místa ve druhé skupině šla do play-off také silná Olešnice, u které hrál na síti smečař z Jihlavy, který náš kompletní tým ZPZ vyřadil dvakrát za sebou v předešlých ročnících na turnaji v Ledči nad Sázavou společně s pořadatelem téhož turnaje. Nutno říci, že tento tým byl jednoznačně nejhádavějším na celém turnaji a v některých chvílích to vypadalo až na rvačku mezi těmito dvěma spoluhráči.

Hned v osmifinále pro nás došlo k mírnému překvapení, když tým Šmejdů otočil utkání s týmem Úsvit TO a znovu jsme tak šli po krátké odmlce na něj. Mladíci se však opravdu proti skupině výrazně zlepšili a ve čtvrtfinále to pro nás byl velice těžký zápas. V prvním setu jsme ztratili tříbodové vedení a soupeř srovnal na 8:8, naštěstí koncovku jsme zvládli lépe-10:8. Také druhý set nebyl jednoduchý a hodně jsme se na postup nadřeli, avšak dopadlo to poměrem 10:7 rovněž zdárně a my se tak dostali již do semifinále, což byl náš hlavní cíl. Nikdo však nechce končit s bramborami a my se tak chtěli pokusit zabojovat o finále. Náš soupeř Údavy ve čtvrtfinále doslova přejel Miřetice a především jeho vysoký smečař na co sáhl, to mu vyšlo.

Začátek semifinále byl jako z hororu, Lukáš nebyl schopen trefit kurt a prohrávali jsme po jeho 5 zkažených míčích na útoku 1:5! Ke všemu ho ještě chytla křeč do nohy a vypadalo to všelijak, jen ne růžově.. Už jsme však jednou z popela vstali a to byl také tento případ. Najednou jsme nezkazili, pár míčů chytli, soupeř také něco pokazil a rázem bylo srovnáno na 6:6. To nás nakoplo a závěr 1.setu jsme zvládli výborně-výhra 10:7! Druhý set už pak od samého začátku patřil nám a vcelku jednoznačně jsme zaskočeného soupeře porazili 10:6! Ve druhém semifinále se skvěle hrající Olešnicí tým bratrů Urubčíků po velkém boji dokázal otočit třetí set z 6:8 a 8:9 až na konečných 10:9 a čekal nás tedy v souboji neporažených ve finále domácí favorit číslo 1. Přestože především na Kebabovi již byla vidět poměrně značná únava, nějak jsem vnitřně cítil, že bychom nemuseli být úplně až tak bez šance a snažil jsem se to také spoluhráčům vtlouci do hlavy a pořádně je nahecovat.

Úvod finále byl vyrovnaný (3:3), pak jsme se však rozjeli k parádnímu výkonu a první set vyhráli proti zkoprnělému soupeři rozdílem třídy 10:4! Vašek parádně podával a dělal tak soupeři obrovské problémy na příjmu, naše mezihra naopak fungovala na výbornou, do toho navíc Kebab proměnil snad všechny útoky ve zlato. Také ve druhém setu jsme vedli do stavu 5:4, pak přeci jen nějaká naše chybička přišla, soupeř se dostal do vedení a to po velkém boji udržel až do konce (8:10). Třetí set se hrál od stavu 0:0 a první bod získal domácí celek. Pak však jsme znovu parádně zabojovali (když se náš Kebab alias King-Kong opakovaně zdravě naštval) a dostali se do tříbodového vedení, točili jsme tak na horší stranu proti slunci za nadějného stavu 5:2. Hned vzápětí se soupeři podařilo snížit na 4:5. Důležitý útok Lukáš proměnil, soupeř znovu snížil, ale naštěstí jsme nenechali soupeře ani jednou srovnat. Zlom přišel za stavu 7:6, kdy jsme předlouhou výměnu získali pro sebe a tu další, zřejmě nejhezčí na celém turnaji, ve které jsme vybrali 2 doslova zázračné míče v poli a soupeř nakonec zkazil, také-9:6! Za tohoto stavu jsem musel zažádat o oddechový čas, protože se o Kebaba celkem úspěšně pokoušel infarkt a sám o to nebyl schopen. Věděli jsme však už, že je zcela zasloužené vítězství blízko a tak se také hned po oddechovém čase stalo-výhra 10:6, velká radost a prvenství na turnaji+další pohár je doma! Všichni jsme podali nejlepší výkon na turnaji právě ve finále a celkově rozhodlo zřejmě to, že jsme chtěli o něco více vyhrát. Lukáše Doležala jsem takhle dobře a téměř bezchybně zřejmě ještě neviděl nikdy zahrát, Vašek byl poté na konci vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Téměř neuvěřitelná je skutečnost, že jsem s ním odehrál v letošním roce 3 turnaje (Litomyšl, Lupenice, Hlinsko) a všechny jsme společně vyhráli! Jak tedy správně napsal Borek Ekrt-sezona jako řemen v podání Sokola Zbečník pokračuje!

fotky: