Pořádně hořká sedmička a promarněná šance

Sokol Zbečník A-Sokol Batňovice 2:5
Říká se, že sedmička je šťastné číslo, s tím na zbečnické nohejbalisty ale momentálně nechoďte! Právě těžko uvěřitelných 7 prohraných setů nejtěsnějším poměrem 9:10 totiž rozhodlo o tom, že se z vítězství v kraji pro rok 2014 radují Batňovice.
Ale pěkně po pořádku. S menší nadsázkou zápas desetiletí pro Zbečník začal slavnostně, když jsme Borkovi předali za celý náš tým dárek k narozeninám (tričko se jménem a číslicí ke kulatinám a také půllitr se jmény všech kluků). Borek pak vyslovil přání, o kterém jsme všichni dobře věděli a před zápasem si to i psali mezi sebou, že tím nejlepším dárkem by pro něho bylo vítězství v tomto rozhodujícím utkání celé sezony.
Soupeř samozřejmě přijel s jasným cílem vyhrát a podle toho vypadala i jeho nesmírně nabitá sestava.
Jan Andrýs, David Hartman-Michal Sedláček, Jiří Minařík 1:2 (8-10, 10-9, 9-10) 0:1
Před velice početnou diváckou kulisou do první dvojky nastoupili David s Honzou proti Michalovi Sedláčkovi s Míňou a nezačali nejlépe. Dokonce i na zkušeném Davidovi, ačkoliv sám před zápasem psal hlavně se z toho nepos…, :-) byla vidět tíha okamžiku. Celý 1. set naši hoši museli dotahovat počáteční ztrátu, kterou se jim zlikvidovat nepodařilo a soupeř se ujal vedení (8:10). Ve druhém setu přišlo zlepšení, neustále jsme byli o krok vepředu a do koncovky si vybudovali vedení 9:7. Soupeři se povedlo srovnat a zřejmě jediný šťastný moment s vyhranými devítkami v celém utkání přišel nyní, když Honza s prasátkem zakončil-srovnáno a šlo se do třetího setu. V něm pokračoval velký boj, za osmiček sporný míč bohužel posoudili hostující rozhodčí pro svůj tým, což naši kluci nesli velmi nelibě. Ještě jsme srovnali, ale za stavu 9:9 Míňa nekompromisně zakončil na zeď: 0-1.
Zdeněk Prouza, Lukáš Vlach-Drahomír Souček, Jan Kleandr 1:2 (7-10, 10-5, 9-10) 0:2
S tímto jsme úplně nepočítali a do druhé dvojky jsme s Culdou nastoupili proti Kleandrovi se Součkem. Vzhledem k dalšímu vývoji bylo potřeba vyhrát. V prvním setu byl náš výkon velice nervózní a svázaný, než jsme se z toho oklepali byl set v trapu-7:10. Naštěstí začátek 2. setu nám vyšel. Dostali jsme se do vedení, které jsme postupně navyšovali a set získali poměrem 10:5. V tuto dobu se mi dařilo bodovat a totéž platilo i na začátku 3.setu. Bohužel za stavu 7:7 jsem důležitý útok pokazil a soupeř se dostal nahoru. Srovnali jsme a znovu došlo na stav 9:9. Při tomto rozhodujícím míči se Souček podsmekl (nevím jestli chtěl nahrávat nebo zakončovat), každopádně s neuvěřitelným štěstím balon doslova převalil přes pásku na naši stranu, na což jsme nemohli reagovat a prohráli tak i druhou dvojku naprosto stejně jako 1. utkání-0:2.
Jan Andrýs, David Hartman, Matěj Šimek-Jiří Dvořáček, Michal Sedláček, Jan Kleandr 0:2 (9-10, 9-10) 0:3
To už bylo na pováženou a do boje šla Honzova trojka proti sestavě Dvořáček, Sedláček, Kleandr. Velice vyrovnaný úvodní set dospěl znovu do stavu 9:9. Za devítek jsme tentokrát Matějem chytili útok soupeře, David však nahrával hodně zezadu a Honza z velice těžké pozice trefil do autu: 9:10. Také druhý set měl podobný průběh, vedení se přelévalo ze strany na stranu a za devítek se znovu radovaly Batňovice-0:3.
Lukáš Doležal, Zdeněk Prouza, Lukáš Vlach-Drahomír Souček, Michal Šaroun, Jiří Minařík 2:1 (9-10, 10-8, 10-7) 1:3
Teď už se opravdu muselo zvítězit, protože to vzhledem k nabité vložence soupeře začalo zavánět kanárem. Začali jsme poměrně slušně a po celý úvodní set jsme vedli, na konci ještě 9:7. Soupeř snížil, Míňa bodově zablokoval a byly tu opět devítky a pro změnu znovu neúspěšné. To už na nás byla znát veliká frustrace z celého průběhu utkání. Druhý set jsme ale začali dobře, avšak výpadek přišel a za stavu 6:8 se zdálo, že je vymalováno. Při time-outu jsme se naštval a klukům řekl, že prostě neprohrajeme. A vida! K obratu zavelel Culda, když třemi bodovými útoky otočil stav v setu v náš prospěch a i poslední míč jsme vydřeli-10:8! Třetí set už pak patřil nám, Lukáš skvěle držel soupeře blokem a první vlaštovka byla tedy na světě-10:7 a 1:3.
Tomáš Valášek, Lukáš Doležal (Matěj Šimek)-Jiří Dvořáček, Michal Šaroun 0:2 (7-10, 9-10) 1:4
Do vloženky si soupeř vyšetřil Dvořáčka s Šíšou (zřejmě nejsilnější sestava na 3. dvojku v historii kraje), my postavili Valdu s Lukášem, střídal do hry v úvodním setu také Matěj. Hostující hráči však hráli výborně a po celý 1.set jasně vedli. Jejich chyby pak přišly až v závěru, když už bylo pozdě-7:10. Také druhý set vypadal bledě, Batňovice výrazně vedly (5:9). I díky chybám nervózního Šíši jsme dokázali vyrovnat na 9:9, ale za tohoto stavu vytáhl právě on bodový šlajs-1:4.
Jan Andrýs, Tomáš Valášek, David Hartman-Michal Šaroun, Drahomír Souček, Jiří Minařík (Jindřich Kupský) 2:0 (10-7, 10-6) 2:4
Velice hezký a bojovný nohejbal přineslo další utkání trojic, naše sestava ukázala jak výborné pole, tak i razantní útok a soupeře po výborném výkonu přehrála ve dvou setech-2:4. V průběhu tohoto zápasu odstoupil zraněný Míňa, když k tomu přičteme kulhajícího Součka, otevírala se nám velice slušná šance na obrat v celém utkání v případě, že zvládneme přehrát silnou trojku Batňovic..
Lukáš Doležal, Zdeněk Prouza, Lukáš Vlach-Jiří Dvořáček, Michal Sedláček, Jan Kleandr 1:2 (10-4, 6-10, 9-10) 2:5

V prvním setu jsme podali téměř perfektní výkon (možná vůbec nejlepší v celé sezoně), hráli v euforii s neuvěřitelným nasazením a silného soupeře (Dvořáček, Sedláček, Kleandr) zcela zaskočili a rozstříleli-10:4! Podobně začal i druhý set, vybojovali jsme dvě předlouhé výměny v náš prospěch a drželi se ve vedení (4:3). Poté se však soupeř dostal poprvé do vedení a tím také do pohody. Přestože jsme nesložily zbraně, bylo srovnáno. Rozhodující 3.set byl znovu velkou bitvou, začali jsme na útoku a Culda trefil kraťasem milimetrový aut. Vyrovnali jsme, ale nedařilo se nám zabodovat a Batňovice odskočily na 6:8. I velezkušený Dvořáček ale znervózněl a zachyboval a bylo srovnáno-8:8. Možná rozhodující výměna celého zápasu a zcela lehký míč se mi od levačky odrazil slušně řečeno do pryč. Při dalším útoku jsme se báli do balonu praštit, ale Dvořáček znovu vykopl míč do autu! Posedmé tedy 9:9 a soupeř trefuje povedený šlajs-hotovo a velká radost v táboře hostí a naopak smutek v našich řadách. Jsem přesvědčený stejně jako všichni ostatní včetně diváků, že bychom zápas ve dvojicích i díky zranění Míňi ještě otočili. Ani napodesáté vřadě jsme tak kraj bohužel nevyhráli.
Když ale shrnu celou sezonu, tak byla opravdu parádní. Celou sezonu jsme odehráli v podstatě až na 2 utkání v 6 hráčích. Parta v týmu výborná, všichni jsme také velmi rádi za návrat srdcaře Borka na pozici našeho kouče, za vše mu patří velký dík. Chyběla tomu tedy pouze ta třešnička na dortu, takováto porážka samozřejmě bude ještě chvíli mrzet.
K tomu všemu přidejme nově postavený zbečnický B tým a jeho nečekaně skvělé výsledky, neuvěřitelně za poslední půlrok zlepšujícího se mladého Vaška a celkově výborné výsledky našich žáků, tak prostě nelze být příliš zklamaní. Navíc nás teprve čeká ten hlavní vrchol-kvalifikace o 2. ligu mužů, kterou budeme hrát začátkem listopadu. Už na včerejší početné divácké návštěvě bylo (přes nepříliš velkou propagaci utkání) vidět, že nohejbal v Hronově má svoji velkou tradici, i proto doufáme v přidělení pořadatelství kvalifikace (v případě, že by to dopadlo, tak zároveň všechny zveme na neděli 9. listopadu do Hronova a moc děkujeme za včerejší podporu!)