Do dalekého Dynína jsme odjížděli z Hronova již před 4 ráno a chtěli jsme se zde pokusit ve 2. ligovém kole napravit domácí slabý výkon z utkání s Bělou. Vzhledem k přetěžkému losu v dalších třech kolech pro nás tento zápas mohl být až existenčního rázu, protože se také v případě porážky mohlo stát, že budeme mít po 5 kolech na kontě nulu. Odjeli jsme v 8 hráčích, chyběl tradiční kapitán David Hartman, místo kterého dostal pro toto utkání kapitánskou pásku Bedna, který si to samozřejmě náramně užíval (a později večer to dokonce vypadalo, že v ní bude i spát). Bylo tu mnoho otazníků a návrhů, jak postavit trojice po fiasku minulý týden, nakonec ale bylo znovu vše jinak vzhledem k problémům s kyčlí Tomáše Valáška, který tak byl do trojic pouze střídajícím hráčem. Utkání bylo jako na houpačce, k vidění bylo několik nervy-drásajících koncovek, prostě nic pro slabší povahy.
Do utkání jsme vstoupili přitom skvěle a dostali se do vedení 0:2, když nejdříve Maňas s Kábrtkou a i posléze Tomáš s Lukášem vyhráli úvodní dvojice po solidních a bojovných výkonech ve 2 setech. Domácí hráči i jejich početné publikum byli vývojem zjevně zaskočení, avšak jak říká tréňa Csaplár-nejhorší je vést 2:0 a nějak podobně to bylo i v našem případě.
Kazivost naší trojice v úvodu třetího střetnutí byla až nevídaná a 1. set jsme prohráli ostudně 3-10, když jsme udělali snad 7(!) chyb na útoku. Ve druhém setu jsme se výrazně zlepšili, začali chytat v poli a dostali se do tříbodového vedení. Opět však přišla série chyb a v dramatické koncovce Dynín svůj útok za devítek proměnil: 1-2. Soupeře jsme tak dostali sami zpátky do hry, probudili se i domácí příznivci a my trochu začali ztrácet půdu pod nohama.
Úvod druhé trojice nám poměrně vyšel a dostali jsme se do vedení 7:5. Bohužel přišel výpadek a znovu naše zbytečné chyby a set získal soupeř. Ve druhém setu šel v průběhu do hry Tomáš, po čemž nastal velký boj až do úplné koncovky a stavu 9:9. Přišla poslední infarktová výměna, měli jsme při ní 3 nadějné útoky, žel nevyužili je a začínalo se k radosti domácích znovu: 2-2.
Do důležité vloženky za nás nastoupili Culda s Bednou a dlouho hráli výtečně. Oběma se dařilo bodovat, fungovala mezihra a Culda sypal z rukávu svoje skvělé kraťasy, soupeře jsme tak do stavu 10:7 a 7:4 k ničemu nepustili. Dvakrát jsme si nedali ideální příjem, nezakončili a rázem se soupeř dostal do hry. Jeden z hráčů domácích se dostal až do transu a oslavoval každý svůj bod mohutným řevem, u našich kluků byla vidět rozhozenost ze ztráty vedení a Dynín srovnal. Ve třetím setu jsme vsadili na Ondru, který za stavu 8:8 bodově zablokoval a měli jsme opět dva mečboly. Další z neuvěřitelných závěrů s nešťastným koncem pro nás však přišel a třetí ztracené devítky za sebou znamenali rázem obrat pro Dynín: 3-2.
To byla pro nás už pořádná rána a nejmladší hráč týmu Lukáš Kábrt tak měl poměrně těžkou úlohu. Nutně jsme od něho potřebovali výhru s domácím kvalitním singlistou Pudilem, která by nás udržela ve hře o body. Začátek měl Lukáš výborný a vypracoval si vedení 5:2. I on se ale nevyvaroval v 1. setu chyb, trpělivější soupeř tak srovnal a nakonec 1. set získal. Ve druhém setu se nás singlista srovnal a zaslouženě si vynutil 3. set. V něm vyrovnaný průběh a pohledný singl z obou stran pokračoval. Lukáš však velkou bojovností vyběhal dva klíčové míče, utkání pak dotáhl perfektním kraťasem do vítězného konce a bylo znovu srovnáno: 3-3!
Do odvetné trojice vstoupila Poldova trojice velmi dobře, především Ondrovi se dařilo jak na útoku, tak na bloku a první set jsme po zásluze získali poměrem 10:6. V tom druhém jsme hned ztráceli 1:5, avšak podařilo se nám 4 body v řadě srovnat stav. Pak však přišly 2 chyby za sebou a soupeř nám znovu utekl. Zkusili jsme změnu s Valdou, set jsme již ale nezachránili. V rozhodujícím setu zápas gradoval, oba týmy se hodně nadřely na bod a domácí diváci tlačili mohutným povzbuzováním Dynín za výhrou. Za stavu 8-8 poskakoval míč po pásce a spadl bohužel k nám. I poslední bod získal Dynín a vypadalo to s námi zle-přes bojovný výkon: 4-3.
To již byla v součtu s minulým týdnem sedmá prohraná trojice za sebou, což už bylo hodně na pováženou, nutnost tuto bilanci prolomit čekala na Maňasovu trojici. Ta začala velice dobře. Vypracovala si vedení 8:4, když fungovala jak obrana, tak i útok. Co jsme z toho znovu dokázali vytvořit, snad ani nechtějte vědět, přes oddechový čas bylo 8:9 pro Dynín! Teprve poté jsme konečně zabodovali (ne soupeři) a byly tu naše ,,oblíbené,, devítky.  Hráč soupeře vyslal nekompromisní skákaný klepák, proti kterému byla naše obrana bezmocná. Dar z nebes však pro Zbečník přišel, když hráč po odehrání balonu spadl do sítě! Další neuvěřitelný závěr a konečně trochu štěstíčka i pro náš celek. Maňas přeci jen kopal lépe oproti 1. trojici, soupeř se však nechtěl vzdát. Zřejmě rozhodující chvíle ve 2. setu přišla za stavu 8:8, kdy Kebab pomohl skvělým útokem po noze a tentokrát jsme mečbol využili hned vzápětí: 4:4!
Do odvetných dvojic nejprve nastoupili ,,Valachové,,. Úvod byl velice vyrovnaný, průběh jsme zlomili ve střední pasáži a 1. set získali poměrem 10:7. Ve druhém setu jsme ale začali špatně a hned 3 body ztráceli. Nedařilo se nám příliš v obraně a soupeř poměrem 10:8 srovnal stav na 1:1. Ve třetím setu nám za stavu 6:6 chybou pomohl soupeř, vzápětí jsme doslova vydřeli dvoubodové vedení, které jsme nakonec dotáhli do vítězného konce (10:8) a bylo tak jisté, že si odvezeme minimálně bod: 4-5!
Jestli zůstane pouze u jednoho, nebo urveme oba, se mělo rozhodnout v poslední dvojici. Maňas s Kábrtkou začali dobře a získali vedení 7:4. Tradiční výpadek však přišel a bylo srovnáno. Koncovku jsme však zvládli na výbornou (10:7) a byli k vítězství zase o krok blíže. Bohužel ve 2. setu se naší dvojici nedařilo a soupeř si vybojoval dokonce volbu pro 3.set. To nejlepší si však schovala naše dvojice na rozhodující chvíle utkání, několik chycených míčů v poli i proměněných útoků a vítězný pokřik a velká radost v našem táboře tak mohli po vítězství 10:7 propuknout: 4-6 pro Zbečník!
Z obou stran nervózní zápas na horké půdě soupeře jsme tak nakonec zvládli a na zpáteční dlouhé cestě tak bylo veselo, přestože to po ztracené vložence už vypadalo všelijak . Náš výkon má stále do ideálu hodně daleko a to především ve trojicích, i když ty odvetné jsme již odehrály lépe. Trápí nás velké množství nevynucených chyb. Všechny hráče však lze tentokrát pochválit za přístup a bojovnost, nejlepším naším hráčem byl asi Lukáš Kábrt, který nás vrátil do hry ubojovaným singlem. Příští týden nás doma čeká hlavní favorit soutěže Modřice B, oproti loňské sezoně ještě posílené o 2 hráče. Jakýkoliv jiný výsledek, než výhra hostů, by byla velkým překvapením, navíc nám zřejmě bude chybět s kyčlí laborující Tomáš Valášek. Nicméně věřím, že se s velkým favoritem vyhecujeme k dobrému výkonu a odehrajeme utkání se ctí.